Úvod
Každý říjen se v Brně koná už od roku 2001 soutěž v prostorové orientaci a samostatném pohybu TyfloBrno. Je určená pro nevidomé lidi z celé republiky. Konala se i letos, tuto sobotu 6. října.Na soutěži nevidomí absolvují pár kilometrů dlouhou trasu, a to podle popisu, který tvoří pracovníci Tyflocentra a instruktoři samostatné orientace nevidomých.
Popis trasy vypadá asi takto: "Jděte 10 m podél stěny a jakmile dojdete k rohu, odbočte za něj doprava a stále podél stěny pokračujte, až uslyšíte zvuk semaforu."
Já sám jsem se letos nezúčastnil, aktivit na víkend je hodně a člověk si mezi nimi musí zkrátka vybrat. Rozhodl jsem se ale, že oslovím svého kamaráda Michala, který se akce zúčastnil, aby si mohli vidící čtenáři udělat představu, jak taková soutěž v prostorové orientaci nevidomých vlastně vypadá.
Rozhovor
1. Kde se konalo letošní TyfloBrno?
Letošní TyfloBrno se konalo v městské části Brno - Židenice2. Kolika soutěží jsi se už zúčastnil a kde?
Zúčastnil jsem se jedenácti soutěží a ty byly v Bystrci, v Králově poli, v Brně Střed, v Komíně, v Chrlicích, v Žabovřeskách, v Kohoutovicích, v Líšni, v Brně Sever, v Bohunicích a v Židenicích.3. Můžeš čtenářům velice stručně popsat, jak to na takové akci probíhá?
Každý soutěžící dostane na začátku startovní číslo, reflexní pásku a popis trasy v mp3 nebo Braillově písmu. Za soutěžícím jde tzv. "strážný anděl", vidící doprovod z řad dobrovolníků, který taky dostane stejné číslo, popis trasy a telefonní kontakt na organizátory, kdyby se soutěžícímu náhodou něco stalo.Trasa je v mp3 někým namluvena a je dělena do etap a ty jsou děleny do úseků odlišnými zvuky. Během soutěže bývají rozmanité úkoly, jako je jízda na tamdemu, odhady delších vzdáleností nebo odkrokování nějakého geometrického tvaru. Ale už byla např. i jízda na invalidním vozíku, jízda na duplexu, sešroubování nějakých instalatérských dílů, bezpečné nasednutí a vysednutí z auta, odhad krátkých vzdáleností, sbírání kuliček v kouscích polystyrenu, hledání nějakého předmětu po zvuku, zapálení svíčky, hmatové bludiště nebo zvuková střelba. Na jednom ročníku TyfloBrno byla i možnost si prohlédnout zbrusu nové auto zevnitř, protože trasa vedla kolem jednoho autosalonu.
Na trase bývají hodnotitelé, kteří hodnotí hlavně techniku chůze s bílou holí, bezpečné přecházení přes vozovku, chůzi do schodů a z nich, nastupování a vystupování z dopravního prostředku nebo chůzi v přímém směru.
Každý soutěžící dostane tašku s malými předměty a ti nejlepší něco navíc. Soutěžící mohou ve volném čase před startem nebo po dojití hrát nějaké společenské hry, které Brněnské tyflocentrum má.
4. Jaká byla letošní trasa?
Byla dlouhá 3 km a 200 m.
- Kudy vedla? byla to část města spíše rušnější nebo klidná?
Vedla hlavně kolem rodinných domů a bylo i několik parků, jeden podchod a několik obchodů na náměstí. Šlo se převážně klidnou částí, ale bylo několik frekventovaných přechodů.
- Co za soutěžní úkoly na trase bylo?
Jízda na tamdemu, poznání ovoce a zeleniny, vůní koření a hmatových obrázků vždy po deseti vzorcích.
- Zdála se tobě konkrétně trasa lehká nebo těžká oproti minulým soutěžím?
Byla celkem lehká, ale asi dvě místa, kde jsem trochu bloudil a musel mi pomoct můj anděl.
5. Jak by si v několika větách na závěr zhodnotil akci?
Akce byla dobře zorganizovaná, ale možná mohla být trasa o něco kratší, protože několik soutěžících muselo být odvedeno anděly zpět, protože vypršel čas. A mohly tam být společenské hry pro zabavení ve volném čase.Závěr
Na závěr mi nezbývá než doufat, že jste si z výše napsaného udělali aspoň nějakou představu o tom, jak může vypadat taková soutěž pro nevidomé. Zároveň se tu rovnou přiznám, že to byl můj první pokus o něco jako textový rozhovor, či chcete-li interview a pokud by kvalita neodpovídala vašemu očekávání, rovnou se za to omlouvám, do příště napravím. Nějak člověk začít musí.Úplně nakonec děkuji Michalovi Suchému, který si udělal čas a otázky mi vyplnil.
Pavel Ondra
Žádné komentáře:
Okomentovat