V tomto článku bych se s vámi rád podělil o zbytek zážitků, které jsem měl během minulého týdne, kdy jsem cestoval po západních čechách, konkrétně po Karlovarském kraji.
V úterý ráno jsme vyrazili autem s naší známou z Kynšperka nad Ohří. Naším cílem byly Františkovy lázně, se zastávkou na motýlí farmě poblíž.
Motýlí farma je spíše pro vidící lidi, já z ní moc neměl, tedy neříkám, že by se kamarádka nesnažila mi všechny různé druhy motýlů co nejdetailněji popsat, takže aspoň trochu jsem představu měl. Jedinou zajímavostí byl tak nedávno pošlý motýl, kterého jsem si mohl v klidu prohlédnout, no poněkud morbidní, ale je nutno podotknout, že místní zřízenkyně byla dost ochotná, zřejmě s nevidomými návštěvníky nějaké zkušenosti už měla.
Z motýlí farmy jsme zamířili rovnou do centra města Františkovy lázně. Prošli jsme se po kolonádě a po parku a cestu jsme završili u pramene Sv. Františka a u jeho sošky. Ta byla již notně ohlazená, traduje se totiž, že pokud se žena dotkne jistých nejmenovaných partií sošky, přinese jí to plodnost a pěkné zdravé dítě. Nakonec jsme výlet zakončili v malé kavárně na lázeňské kolonádě.
Odpoledne jsme z Františkových lázní zamířili na zříceninu hradu Hauenštejn "Horní hrad", kde tou dobou zrovna probíhalo umělecké sympozium. Na hradě chvíli pršelo, chvíli svítilo slunce a všude bylo plno umělců a umělkyň, tvořících z různých materiálů spoustu zajímavých věcí. Byly zde sošky ze dřeva, malovalo se zde na kameny a všude bylo slyšet spoustu bouchání a ťukání jak se tvořilo a tvořilo. Pokud jde o hrad samotný, říkám na rovinu, že jsem zažil již lepší. Pojem zřícenina zde platil doslova a do písmene a pokud by mi průvodkyně neukázala hradní cimbuří a nevytáhla nás na věž, vůbec bych nepoznal, že jsem na hradě, spíš to tam připomínalo dosti chaotické staveniště. Ale díky výše zmiňované výstavě se mi přece jen prohlídka docela líbila.
Pátek, druhý den, který jsem strávil jinde než na filmovém festivale jsme cestovali tentokrát na druhou stranu a to do Mariánských lázní. Zde stojí za zmínku zpívající fontána, která každou hodinu hraje nějakou skladbu a přitom podle ní stříká voda. Jinak jsme ve městě už nic zajímavého nepotkali a tak jsme zamířili na nedaleký kopec, kde se nachází park Boheminium, ve kterém jsou umístěny miniatury staveb z celého česka. Jde především o hrady, zámky, věže a rozhledny, ale hned na okraji parku stojí například i miniaturní nádraží s vláčkem na elektřinu. Některé modely byly za plotem a přístup k nim možný nebyl, ty , které ohrazené nebyly jsem si ale mohl docela pohodlně prohlédnout. Mít možnost zjistit, jak ve skutečnosti vypadá třeba takový Karlštejn je zážitek k nezaplacení.
A z Boheminia jsme doslova a do písmene seběhli zpět k autu. Někoho, už nevím koho napadl šílený nápad, zvolit místo asfaltové cesty travnatý svah, určený pro koloběžkáře, docela prudký a dlouhý, divím se, že jsme si po cestě nerozbili ústa.
A to bylo vše, popisovat tu, jak jsme nakupovali v Tescu opravdu nebudu. Týden v karlovarském kraji utekl jako voda. Vše se vydařilo, vše jsme stihli a viděli zas další kus naší republiky. Pavel Ondra
Žádné komentáře:
Okomentovat